Regiony lákají více filmařů, pomoci má i soutěž Film Friendly

Zdroj: Týden.cz | Duben 30th, 2015

Ač Praha stále kraluje filmové produkci v Čechách, i regiony zažívají příliv filmařů, kteří potřebují pro své příběhy lokace, jimiž hlavní město nedisponuje.

Recenze: Avengers – Age of Ultron – 70%

Zdroj: František Fuka | Duben 29th, 2015
Kdesi ve smyšlené post-sovětské zemi spřádá zlý baron s monoklem své šílené plány. Mají mu pomoci dva geneticky modifikovaní sourozenci Maximovovi (později Quicksilver a Scarlet Witch).
Avengers na ně ale vlítnou a ukradnou jim superpokročilou umělou inteligenci, kterou Tony Stark aktivuje a chce použít ke spáse lidstva. To se ale nějak vymkne z rukou, ona inteligence se zhmotní a pod jménem Ultron začne dělat věci, které nevypadají, že by směřovaly ke spáse lidstva (a taky si postaví tisíce bojových robotů).
Mezitím se Starkův program Jarvis zhmotní a stane polobohem Visionem, nebo čím (je sympatické, že ho hraje Paul Bettany, který Jarvise mluví).
Mezitím se Black Widow zamilovává do Hulka (na toto téma záhy očekávám různé poloamatérské materiály podle Rule 34) a zjišťujeme, že Hawkeye má dobře utajenou chatu a v ní dobře utajenou rodinu.
A to samozřejmě ještě není všechno, ale už v tom mám po těch dvou dnech trochu hokej. Respektive, měljsem v tom trochu hokej už minutu po skončení…

I když takto nastíněný děj vypadá strašně debilně, je nutno uznat, že Joss Whedon udržuje takové tempo a atmosféru, že většina těchto dementních zvratů působí ve filmu víceméně stylově. Ostatně, podobně jako v comicsových předlohách.


Asi by bylo dobré, kdybyste si nejdříve (znovu) přečetli mou recenzi prvních Avengers (70 %), neboť na dvojku mám velmi podobný názor. A pak si přečtěte následující odstavce, protože i když druhému dílu dávám také 70 procent, mezi oběma filmy jsou jisté rozdíly, a to směrem k plusu i směrem k mínusu.

Akce je tentokrát o dost více, což je samozřejmě dobře. Je patřičně komiksová a většinou přehledná. Většinou. Každopádně film vypadá značně výpravněji. Což je samozřejmě taky dobře. Dokonce se Whedonovi skoro podaří navodit dojem, že  například severský bůh s nadpřirozeným kladivem je stejně užitečným členem Avengers, jako ženská, která umí dobře střílet a kopat do lidí. Skoro.

Mezi akčními scénami trochu nahlédneme do traumat a provinění jednotlivých postav, což je na pestrobarevnou comicsovou zábavu opět zvládnuto celkem slušně, ale co do psychologické hloubky film nemá na Nolanova Batmana ani na většinu X-Menů. Je celkově popcornovější a odlehčenější.

A tím se přes všechny ty klady dostávám k nejzásadnějšímu problému druhých Avengers. Jsou totiž učebnicovým příkladem syndromu „Too much of a good thing“.

Film má totiž skoro dvě a půl hodiny!

A to je při podobné zábavné podívané příliš mnoho.

Nepomůže, že ve filmu hrají schopní (a drazí) herci. Nepomůžou špičkové triky. Nepomůžou slušně pointované konverzační vtípky. Nepomůžou různá camea. Po úvodních 90 minutách už prostě nepomůže nic z toho, ani závěrečná mega-bitva. Nejpozději od poloviny filmu to všechno začne být fádní a připomíná to sestřih různých náhodně vybraných kvalitních scén z předchozích kvalitních Marvel filmů.

Několik zápletek je pouze nakousnuto a evidentně se budou řešit až v příštích Marvel filmech, což zcela chápu jako filmový producent, ae trochu mě to štve jako diváka.

Smutné také je, že filmoví Avengers ztratili jakoukoliv hudební identitu. Hudbu oficiálně skládali Brian Tyler a Danny Elfman, ale obsahuje i motivy Alana Silvestriho a celkově je to funkční, ale zcela nezajímavý guláš.

Upřímně, nemám tušení, co by se s filmovým seriálem Avengers dalo dále dělat, aby stál za to (kromě zkrácení filmu pod dvě hodiny). Nesjem si jist, že stačí v každém dalším filmu přijít s novým kyberbrněním, novým robotem, novým padouchem a dvěma novými traumaty. U takovéhoto typu filmu ne.

No, uvidíme za dva roky…

P.S: Potitulková (přesněji: „mezititulková“) scéna existuje, ale je kratičká a nestojí za moc.

P.P.S: Viděl jsem titulkovanou verzi (existuje i dabovaná) a překlad ne-vždycky-jednoduchých hlášek byl velmi slušný.

Recenze: Avengers – Age of Ultron – 70%

Zdroj: František Fuka | Duben 29th, 2015
Kdesi ve smyšlené post-sovětské zemi spřádá zlý baron s monoklem své šílené plány. Mají mu pomoci dva geneticky modifikovaní sourozenci Maximovovi (později Quicksilver a Scarlet Witch).
Avengers na ně ale vlítnou a ukradnou jim superpokročilou umělou inteligenci, kterou Tony Stark aktivuje a chce použít ke spáse lidstva. To se ale nějak vymkne z rukou, ona inteligence se zhmotní a pod jménem Ultron začne dělat věci, které nevypadají, že by směřovaly ke spáse lidstva (a taky si postaví tisíce bojových robotů).
Mezitím se Starkův program Jarvis zhmotní a stane polobohem Visionem, nebo čím (je sympatické, že ho hraje Paul Bettany, který Jarvise mluví).
Mezitím se Black Widow zamilovává do Hulka (na toto téma záhy očekávám různé poloamatérské materiály podle Rule 34) a zjišťujeme, že Hawkeye má dobře utajenou chatu a v ní dobře utajenou rodinu.
A to samozřejmě ještě není všechno, ale už v tom mám po těch dvou dnech trochu hokej. Respektive, měljsem v tom trochu hokej už minutu po skončení…

I když takto nastíněný děj vypadá strašně debilně, je nutno uznat, že Joss Whedon udržuje takové tempo a atmosféru, že většina těchto dementních zvratů působí ve filmu víceméně stylově. Ostatně, podobně jako v comicsových předlohách.


Asi by bylo dobré, kdybyste si nejdříve (znovu) přečetli mou recenzi prvních Avengers (70 %), neboť na dvojku mám velmi podobný názor. A pak si přečtěte následující odstavce, protože i když druhému dílu dávám také 70 procent, mezi oběma filmy jsou jisté rozdíly, a to směrem k plusu i směrem k mínusu.

Akce je tentokrát o dost více, což je samozřejmě dobře. Je patřičně komiksová a většinou přehledná. Většinou. Každopádně film vypadá značně výpravněji. Což je samozřejmě taky dobře. Dokonce se Whedonovi skoro podaří navodit dojem, že  například severský bůh s nadpřirozeným kladivem je stejně užitečným členem Avengers, jako ženská, která umí dobře střílet a kopat do lidí. Skoro.

Mezi akčními scénami trochu nahlédneme do traumat a provinění jednotlivých postav, což je na pestrobarevnou comicsovou zábavu opět zvládnuto celkem slušně, ale co do psychologické hloubky film nemá na Nolanova Batmana ani na většinu X-Menů. Je celkově popcornovější a odlehčenější.

A tím se přes všechny ty klady dostávám k nejzásadnějšímu problému druhých Avengers. Jsou totiž učebnicovým příkladem syndromu „Too much of a good thing“.

Film má totiž skoro dvě a půl hodiny!

A to je při podobné zábavné podívané příliš mnoho.

Nepomůže, že ve filmu hrají schopní (a drazí) herci. Nepomůžou špičkové triky. Nepomůžou slušně pointované konverzační vtípky. Nepomůžou různá camea. Po úvodních 90 minutách už prostě nepomůže nic z toho, ani závěrečná mega-bitva. Nejpozději od poloviny filmu to všechno začne být fádní a připomíná to sestřih různých náhodně vybraných kvalitních scén z předchozích kvalitních Marvel filmů.

Několik zápletek je pouze nakousnuto a evidentně se budou řešit až v příštích Marvel filmech, což zcela chápu jako filmový producent, ae trochu mě to štve jako diváka.

Smutné také je, že filmoví Avengers ztratili jakoukoliv hudební identitu. Hudbu oficiálně skládali Brian Tyler a Danny Elfman, ale obsahuje i motivy Alana Silvestriho a celkově je to funkční, ale zcela nezajímavý guláš.

Upřímně, nemám tušení, co by se s filmovým seriálem Avengers dalo dále dělat, aby stál za to (kromě zkrácení filmu pod dvě hodiny). Nesjem si jist, že stačí v každém dalším filmu přijít s novým kyberbrněním, novým robotem, novým padouchem a dvěma novými traumaty. U takovéhoto typu filmu ne.

No, uvidíme za dva roky…

P.S: Potitulková (přesněji: „mezititulková“) scéna existuje, ale je kratičká a nestojí za moc.

P.P.S: Viděl jsem titulkovanou verzi (existuje i dabovaná) a překlad ne-vždycky-jednoduchých hlášek byl velmi slušný.

Recenze: Avengers – Age of Ultron – 70%

Zdroj: František Fuka | Duben 29th, 2015
Kdesi ve smyšlené post-sovětské zemi spřádá zlý baron s monoklem své šílené plány. Mají mu pomoci dva geneticky modifikovaní sourozenci Maximovovi (později Quicksilver a Scarlet Witch).
Avengers na ně ale vlítnou a ukradnou jim superpokročilou umělou inteligenci, kterou Tony Stark aktivuje a chce použít ke spáse lidstva. To se ale nějak vymkne z rukou, ona inteligence se zhmotní a pod jménem Ultron začne dělat věci, které nevypadají, že by směřovaly ke spáse lidstva (a taky si postaví tisíce bojových robotů).
Mezitím se Starkův program Jarvis zhmotní a stane polobohem Visionem, nebo čím (je sympatické, že ho hraje Paul Bettany, který Jarvise mluví).
Mezitím se Black Widow zamilovává do Hulka (na toto téma záhy očekávám různé poloamatérské materiály podle Rule 34) a zjišťujeme, že Hawkeye má dobře utajenou chatu a v ní dobře utajenou rodinu.
A to samozřejmě ještě není všechno, ale už v tom mám po těch dvou dnech trochu hokej. Respektive, měljsem v tom trochu hokej už minutu po skončení…

I když takto nastíněný děj vypadá strašně debilně, je nutno uznat, že Joss Whedon udržuje takové tempo a atmosféru, že většina těchto dementních zvratů působí ve filmu víceméně stylově. Ostatně, podobně jako v comicsových předlohách.


Asi by bylo dobré, kdybyste si nejdříve (znovu) přečetli mou recenzi prvních Avengers (70 %), neboť na dvojku mám velmi podobný názor. A pak si přečtěte následující odstavce, protože i když druhému dílu dávám také 70 procent, mezi oběma filmy jsou jisté rozdíly, a to směrem k plusu i směrem k mínusu.

Akce je tentokrát o dost více, což je samozřejmě dobře. Je patřičně komiksová a většinou přehledná. Většinou. Každopádně film vypadá značně výpravněji. Což je samozřejmě taky dobře. Dokonce se Whedonovi skoro podaří navodit dojem, že  například severský bůh s nadpřirozeným kladivem je stejně užitečným členem Avengers, jako ženská, která umí dobře střílet a kopat do lidí. Skoro.

Mezi akčními scénami trochu nahlédneme do traumat a provinění jednotlivých postav, což je na pestrobarevnou comicsovou zábavu opět zvládnuto celkem slušně, ale co do psychologické hloubky film nemá na Nolanova Batmana ani na většinu X-Menů. Je celkově popcornovější a odlehčenější.

A tím se přes všechny ty klady dostávám k nejzásadnějšímu problému druhých Avengers. Jsou totiž učebnicovým příkladem syndromu „Too much of a good thing“.

Film má totiž skoro dvě a půl hodiny!

A to je při podobné zábavné podívané příliš mnoho.

Nepomůže, že ve filmu hrají schopní (a drazí) herci. Nepomůžou špičkové triky. Nepomůžou slušně pointované konverzační vtípky. Nepomůžou různá camea. Po úvodních 90 minutách už prostě nepomůže nic z toho, ani závěrečná mega-bitva. Nejpozději od poloviny filmu to všechno začne být fádní a připomíná to sestřih různých náhodně vybraných kvalitních scén z předchozích kvalitních Marvel filmů.

Několik zápletek je pouze nakousnuto a evidentně se budou řešit až v příštích Marvel filmech, což zcela chápu jako filmový producent, ae trochu mě to štve jako diváka.

Smutné také je, že filmoví Avengers ztratili jakoukoliv hudební identitu. Hudbu oficiálně skládali Brian Tyler a Danny Elfman, ale obsahuje i motivy Alana Silvestriho a celkově je to funkční, ale zcela nezajímavý guláš.

Upřímně, nemám tušení, co by se s filmovým seriálem Avengers dalo dále dělat, aby stál za to (kromě zkrácení filmu pod dvě hodiny). Nesjem si jist, že stačí v každém dalším filmu přijít s novým kyberbrněním, novým robotem, novým padouchem a dvěma novými traumaty. U takovéhoto typu filmu ne.

No, uvidíme za dva roky…

P.S: Potitulková (přesněji: „mezititulková“) scéna existuje, ale je kratičká a nestojí za moc.

P.P.S: Viděl jsem titulkovanou verzi (existuje i dabovaná) a překlad ne-vždycky-jednoduchých hlášek byl velmi slušný.

Karlovarský festival ocení Janžurovou, znělku točí Gibson

Zdroj: Týden.cz | Duben 28th, 2015

Padesátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se uskuteční od 3. do 11. července, udělí cenu za přínos české kinematografii Ivě Janžurové. V nové znělce se představí loňský držitel Křišťálového glóbu Mel Gibson.

Poltergeist

Zdroj: Horory. Recenze film | Duben 27th, 2015

V kinech od 21. kvtna i ve 3D

Japonské animace i česká klasika. Finále Plzeň odstartovalo

Zdroj: Týden.cz | Duben 27th, 2015

Premiéra nové české loutkové pohádky Malý Pán, projekce v unikátních zrekonstruovaných Loosových interiérech, soutěže o Zlaté ledňáčky, první uvedení zdigitalizované klasiky Jiřího Trnky Staré pověsti české, televizní předpremiéry, česko-japonská sekce s animovanými snímky Kihačiró Kawamota, Fenomén underground i široká nabídka nových českých dokumentů.

Rodina odsoudila dokument o zesnulé Amy Winehouseové

Zdroj: Týden.cz | Duben 27th, 2015

Rodina zesnulé britské zpěvačky Amy Winehouseové kritizuje dokument režiséra Asifa Kapadii s názvem Amy, který má mít premiéru příští měsíc na filmovém festivalu v Cannes.

Recenze: Je prostě báječná [She's Funny That Way] – 30%

Zdroj: František Fuka | Duben 26th, 2015

Owen Wilson hraje divadelního režiséra, který má manželku, ale také si rád užívá s kurvami. Jednou z těchto kurev je Imogen Pootsová, které Wilson po souloži nabídne 30 000 dolarů za to, že přestane být kurvou.

Pootsová přestane být kurvou, stane se divadelní herečkou a jde na konkurs do divadelní hry, ve které má hrát roli kurvy – aniž by věděla, že jejím režisérem je Wilson.

Kromě toho ve filmu figurují ještě:

  • slavný sexy herec Rhys Ifans
  • úchylný důchodce, který chce s Pootsovou nadále souložit, i když už není kurva
  • Soukromý detektiv, kterého si najal onen důchodce, aby… nevím vlastně proč
  • Psychiatrička Jennifer Anistonová, ke které shodou okolností dochází Pootsová i ten důchodce
  • Wilsonova manželka
  • Autor oné divadelní hry, který se do Pootsové zamiluje

A ti všichni se nějak vzájemně propletou a je z toho komedia plná zmátku.

Tedy, měla by být. Ale není.

Tento film napsal a režíroval Peter Bogdanovich, kteréžto jméno je vám možná povědomé, protože kdysi natáčel filmy, které byly relevantní. NAPOSLEDY ALE NĚKDY PŘED DVACETI LETY!


Dnes je mu 75 let a je zjevně již senilní. Jeho film je totiž hrozný, často takovým tím bizarním způsobem, že na něj koukáte a netušíte, jestli to režisér opravdu myslel vážně a jestli si opravdu myslel, že je to vtipné.

Začněme tím, že film má vzácně nevydařený casting, kdy Wilson vůbec nepůsobí dojmem divadelního režiséra, Ifans vůbec nepůsobí dojmem sexy hvězdy, Anistonová ani trochu nepůsobí dojmem psychiatričky, a tak dále. I ta Pootsová je na kurvu nějak podezřele moc sofistikovaná.

Ve filmu je spousta věcí, které vypadají, jako že z nich něco bude, ale není z nich nic. Například celý příběh je flashback, který vypráví Pootsová nějakému reportérovi (protože už není kurva, nýbrž hvězda). Co z toho? Nic. Nakonec se dozíme, že (SPOILER) si z toho příběhu odnesla poučení a začala chodit s Quentinem Tarantinem. Ano.

V průběhu film se ukáže, že se úplně všechny postavy shodou okolností navzájem znají, neboť jsou blízcí příbuzní nebo partneři. Náhodou. A všichni se náhodou sejdou v jedné restauraci. A měl by nastat humor, ale on nenastává – přesto, že je ve filmu tolik herců, kteří byli skvělí v jiných komediích. Jsou to dobří herci a snaží se, takže sem tam nějaký jejich vyděšený pohled působí docela vtipně, ale jen do té chvíle, než má ten pohled nějak zapadnout do kontextu děje a dát nějaký příběhový smysl.

Film má sice slušné obsazení a výpravu, ale jinak je dost katastrofální i z řemeslného hlediska. Obzvlášť odfláklá (na hollywoodský film) je kamera a střih, který je místy jako od Larse von Triera (uprostřed scny z polocelku jedné postavy střihneme na polocelek téže postavy z téměř stejného úhlu, ve kterém je postava v jiné poloze).

Obávám se, že se tento film může líbit jen důchodci, který chodí do kina jednou ročně, je senilní a propadl se k nám časem z roku 1985. Vlastně se Bogdanovichovi dost přesně podařilo zkopírovat Menzelovy Donšajny

Recenze: Je prostě báječná [She's Funny That Way] – 30%

Zdroj: František Fuka | Duben 26th, 2015

Owen Wilson hraje divadelního režiséra, který má manželku, ale také si rád užívá s kurvami. Jednou z těchto kurev je Imogen Pootsová, které Wilson po souloži nabídne 30 000 dolarů za to, že přestane být kurvou.

Pootsová přestane být kurvou, stane se divadelní herečkou a jde na konkurs do divadelní hry, ve které má hrát roli kurvy – aniž by věděla, že jejím režisérem je Wilson.

Kromě toho ve filmu figurují ještě:

  • slavný sexy herec Rhys Ifans
  • úchylný důchodce, který chce s Pootsovou nadále souložit, i když už není kurva
  • Soukromý detektiv, kterého si najal onen důchodce, aby… nevím vlastně proč
  • Psychiatrička Jennifer Anistonová, ke které shodou okolností dochází Pootsová i ten důchodce
  • Wilsonova manželka
  • Autor oné divadelní hry, který se do Pootsové zamiluje

A ti všichni se nějak vzájemně propletou a je z toho komedia plná zmátku.

Tedy, měla by být. Ale není.

Tento film napsal a režíroval Peter Bogdanovich, kteréžto jméno je vám možná povědomé, protože kdysi natáčel filmy, které byly relevantní. NAPOSLEDY ALE NĚKDY PŘED DVACETI LETY!


Dnes je mu 75 let a je zjevně již senilní. Jeho film je totiž hrozný, často takovým tím bizarním způsobem, že na něj koukáte a netušíte, jestli to režisér opravdu myslel vážně a jestli si opravdu myslel, že je to vtipné.

Začněme tím, že film má vzácně nevydařený casting, kdy Wilson vůbec nepůsobí dojmem divadelního režiséra, Ifans vůbec nepůsobí dojmem sexy hvězdy, Anistonová ani trochu nepůsobí dojmem psychiatričky, a tak dále. I ta Pootsová je na kurvu nějak podezřele moc sofistikovaná.

Ve filmu je spousta věcí, které vypadají, jako že z nich něco bude, ale není z nich nic. Například celý příběh je flashback, který vypráví Pootsová nějakému reportérovi (protože už není kurva, nýbrž hvězda). Co z toho? Nic. Nakonec se dozíme, že (SPOILER) si z toho příběhu odnesla poučení a začala chodit s Quentinem Tarantinem. Ano.

V průběhu film se ukáže, že se úplně všechny postavy shodou okolností navzájem znají, neboť jsou blízcí příbuzní nebo partneři. Náhodou. A všichni se náhodou sejdou v jedné restauraci. A měl by nastat humor, ale on nenastává – přesto, že je ve filmu tolik herců, kteří byli skvělí v jiných komediích. Jsou to dobří herci a snaží se, takže sem tam nějaký jejich vyděšený pohled působí docela vtipně, ale jen do té chvíle, než má ten pohled nějak zapadnout do kontextu děje a dát nějaký příběhový smysl.

Film má sice slušné obsazení a výpravu, ale jinak je dost katastrofální i z řemeslného hlediska. Obzvlášť odfláklá (na hollywoodský film) je kamera a střih, který je místy jako od Larse von Triera (uprostřed scny z polocelku jedné postavy střihneme na polocelek téže postavy z téměř stejného úhlu, ve kterém je postava v jiné poloze).

Obávám se, že se tento film může líbit jen důchodci, který chodí do kina jednou ročně, je senilní a propadl se k nám časem z roku 1985. Vlastně se Bogdanovichovi dost přesně podařilo zkopírovat Menzelovy Donšajny