Filmové novinky

Štěpán je tak trochu loser a miluje holku, kterou nikdy neviděl. ALe mockrát ji slyšel, protože mu pravidelně telefonuje a radí mu, co má dělat. Teprve duch osamělého chalupáře ho přesvědčí, aby se situací něco udělal, takže vyráží vlakem do Berlína…

Zatímco námět a scénář jsou velmi slušné (obzvlášť vzhledem k tomu, o jak složitou konstrukci jde a jak málo se toho objektivně stane), samotné provedení poněkud kulhá a je vidět, že jde vlastně o studentský film.

Značná část herců je nezkušená a místy některé složitější scény nezvládají. Profesionál Vydra se nad nimi tyčí jako kolos a Lukáš Pavlásek (jehož televizní komika mě nikdy příliš nebrala) má skutečně libovou roli policajta / sekuriťáka, u které jsem litoval, že není rozsáhlejší.

A i když tvůrci museli hrozně milovat Wese Andersona, napodobování jeho stylu jim úplně nejde mimo jiné i proto, že na to nemají peníze / výbavu. Když chci zkopírovat Andersonovy ultraprecizní prudké kamerové jízdy, nestačí mi na to dobrá vůle a ruční kamera. Pokud se ta kamera místo precizního zastavení zakýve, značná část kouzla je pryč.

A také mi poněkud uniklo, proč v některých záběrech jsou dobře viditelné vady filmového materiálu (fleky, smítka), což mě místy až rušilo. Jestli to měl být dramatický záměr, nepochopil jsem ho.

Jako důkaz dřímajícího talentu mladých filmařů (především scenáristy) je Parádně pokecal docela bomba. Jako plnohodnotný film v kinech je to jen velmi těsný nadprůměr.

Štěpán je tak trochu loser a miluje holku, kterou nikdy neviděl. ALe mockrát ji slyšel, protože mu pravidelně telefonuje a radí mu, co má dělat. Teprve duch osamělého chalupáře ho přesvědčí, aby se situací něco udělal, takže vyráží vlakem do Berlína…

Zatímco námět a scénář jsou velmi slušné (obzvlášť vzhledem k tomu, o jak složitou konstrukci jde a jak málo se toho objektivně stane), samotné provedení poněkud kulhá a je vidět, že jde vlastně o studentský film.

Značná část herců je nezkušená a místy některé složitější scény nezvládají. Profesionál Vydra se nad nimi tyčí jako kolos a Lukáš Pavlásek (jehož televizní komika mě nikdy příliš nebrala) má skutečně libovou roli policajta / sekuriťáka, u které jsem litoval, že není rozsáhlejší.

A i když tvůrci museli hrozně milovat Wese Andersona, napodobování jeho stylu jim úplně nejde mimo jiné i proto, že na to nemají peníze / výbavu. Když chci zkopírovat Andersonovy ultraprecizní prudké kamerové jízdy, nestačí mi na to dobrá vůle a ruční kamera. Pokud se ta kamera místo precizního zastavení zakýve, značná část kouzla je pryč.

A také mi poněkud uniklo, proč v některých záběrech jsou dobře viditelné vady filmového materiálu (fleky, smítka), což mě místy až rušilo. Jestli to měl být dramatický záměr, nepochopil jsem ho.

Jako důkaz dřímajícího talentu mladých filmařů (především scenáristy) je Parádně pokecal docela bomba. Jako plnohodnotný film v kinech je to jen velmi těsný nadprůměr.

Petr (Pavel Batěk) se vrací z Číny, kde podnikal, a přiváží si kontejner falešných triček Adidas, která jsou příliš malá, takže je nikdo v Česku nemůže nosit, tudíž má nyní Petr problém s mafiánem (Jiří Lábus), který na něj posílá hrdlořeza.

Kromě toho má Petr domluveno několik schůzek s internetovými známostmi, které by chtěl do konce života milovat, nebo do nich aspoň zasunout.

Kromě toho má Petr skvělou dlouholetou kamarádku (Vica Kerekes), která ho strašlivě, zoufale miluje, což od první sekundy vidí všichni diváci filmu, ale Petr ne, protože je kokot.

A to se jako červená niť táhne celým filmem: Hlavní hrdina je obrovský a obrovsky nesympatický kokot. Bez jakéhokoliv svého přičinění se zaplétá do různých triviálních historek, ze kterých ho zachraňuje náhoda nebo kamarád, chtějí s ním spát všechna krásná děvčata kolem, a on se jen tváří rozervaně a vede strašlivé monology. Opravdu strašlivé verbální průjmy, jaké slyšíte například v traileru. A tvůrce filmu si o nich zřejmě myslí, že mají nějakou hloubku.

„Tvůrce filmu“ = jednotné číslo. Autor námětu, scénáře i režisér je totiž stejný člověk: Rudolf Havlík. Havlík tímto filmem debutuje a je vidět, že občas řemeslo zvládne a asi by dokázal natočit slušný videoklip. Ale zcela mimo dosah jeho chápání zůstávají věci jako „definice a vývoj postav“, „dějový oblouk“, „dramaturgie“, „smysl“ a podobně…

Z WTF momentů vybírám:

• Hrdina zastaví stopaři s motorovou pilou a nabere ho. Stopař začne vést monolog o tom, že je gay a že ho jeho přítel nechce představit rodičům. Na to se rozčílí, spustí motorovou pilu a začne hrdinovi za jízdy rozřezávat palubní desku. Pak se uklidní, vystoupí si a motorovou pilu nechá hrdinovi jako dárek v kufru auta. Zajímavé je, že později dojde ke scéně, kdy hrdina hledá v kufru auta něco, co by použil jako zbraň, najde jiné předměty, ale nenajde motorovou pilu.
• Hrdina má převézt z jednoho města do druhého příbuzného Kerekesové, o kterém ví, že je extrémní kleptoman. Tudíž ho stále bedlivě hlídá, aby náhodou něco neukradl, nenechá ho ani samotného v autě, ake když se potřebuje na chvíli vzdálit, jako nejlepší nápad mu přijde odložit příbuzného do samoobsluhy mezi regály.
• Hrdinu pronásleduje zlý mafián. Dojde k dramatické automobilové honičce, která skončí tím, že mafián havaruje a přizabije se. Zatímco ho nakládají do sanitky, hrdina na to smutně kouká a pronáší monolog: „Existuje jen velmi tenká hranice, za kterou končí veškerá sranda. A já ji právě překročil. Tohle musí skončit. Tady a teď.“ Opravdu jsem nepochopil, jakou „hranici srandy“ hrdina překročil tím, že se mu podařilo vyváznout z pokusu o své zabití. Na to hrdina jede do nemocnice a tam se dožaduje informací o mafiánově zdravotním stavu. Když mu je sestřička odmítne podat, tak ji seřve ve smyslu „Všichni v tomhle zkurveným světě jen dodržujou zákazy!“, pak v nemocnici usne, ráno se probudí a odejde. O mafiánovi již ve filmu není žádná zmínka.

Jak vidíte, tato WTF nejsou ani vzdáleně zábavná. Jsou jen divná a možná dávají divákovi příležitost zamyslet se nad tím, jak fungoval Havlíkův mozek a co těmi scénami chtěl říct. Ale spíš ne.

Vypíchl bych ještě mohutnou zimmerhudbu (viz trailer), která by se dobře hodila do Inception 2, ale při běhu Kerekesové letištní halou působí hodně divně. Přesto bych si rád poslechl soundtrack, protože Ondřej Konvička umí Zimmera imitovat zatím asi nejlépe z českých skladatelů (skládal také hudbu k Isabel).

No a celé to skončí tím, že (SPOILERY!) hrdinova kamaráda (nikoliv hrdinu) napadne, že by se trička mohla prodávat jako trička pro velké psy (což Lábusovi připadně jako skvělý nápad a hrdinu už nechce zabít), hrdina odletí zase do Číny a tam za ním pak přiletí Kerekesová – aniž bychom viděli jakoukoliv scénu, ze které by vyplývalo, že začal nějak opětovat její lásku.

Vzpomínáte na Czech Made Mana? Nebyl to nijak světoborný film, ale ve srovnání se Zejtra napořád je to geniální dílo (zde je celé legálně k vidění). Zejtra napořád je kopie Czech Made Mana, které chybí jakýkoliv nadhled a ironie, a je podstatně horší po řemeslné stránce.

Petr (Pavel Batěk) se vrací z Číny, kde podnikal, a přiváží si kontejner falešných triček Adidas, která jsou příliš malá, takže je nikdo v Česku nemůže nosit, tudíž má nyní Petr problém s mafiánem (Jiří Lábus), který na něj posílá hrdlořeza.

Kromě toho má Petr domluveno několik schůzek s internetovými známostmi, které by chtěl do konce života milovat, nebo do nich aspoň zasunout.

Kromě toho má Petr skvělou dlouholetou kamarádku (Vica Kerekes), která ho strašlivě, zoufale miluje, což od první sekundy vidí všichni diváci filmu, ale Petr ne, protože je kokot.

A to se jako červená niť táhne celým filmem: Hlavní hrdina je obrovský a obrovsky nesympatický kokot. Bez jakéhokoliv svého přičinění se zaplétá do různých triviálních historek, ze kterých ho zachraňuje náhoda nebo kamarád, chtějí s ním spát všechna krásná děvčata kolem, a on se jen tváří rozervaně a vede strašlivé monology. Opravdu strašlivé verbální průjmy, jaké slyšíte například v traileru. A tvůrce filmu si o nich zřejmě myslí, že mají nějakou hloubku.

„Tvůrce filmu“ = jednotné číslo. Autor námětu, scénáře i režisér je totiž stejný člověk: Rudolf Havlík. Havlík tímto filmem debutuje a je vidět, že občas řemeslo zvládne a asi by dokázal natočit slušný videoklip. Ale zcela mimo dosah jeho chápání zůstávají věci jako „definice a vývoj postav“, „dějový oblouk“, „dramaturgie“, „smysl“ a podobně…

Z WTF momentů vybírám:

• Hrdina zastaví stopaři s motorovou pilou a nabere ho. Stopař začne vést monolog o tom, že je gay a že ho jeho přítel nechce představit rodičům. Na to se rozčílí, spustí motorovou pilu a začne hrdinovi za jízdy rozřezávat palubní desku. Pak se uklidní, vystoupí si a motorovou pilu nechá hrdinovi jako dárek v kufru auta. Zajímavé je, že později dojde ke scéně, kdy hrdina hledá v kufru auta něco, co by použil jako zbraň, najde jiné předměty, ale nenajde motorovou pilu.
• Hrdina má převézt z jednoho města do druhého příbuzného Kerekesové, o kterém ví, že je extrémní kleptoman. Tudíž ho stále bedlivě hlídá, aby náhodou něco neukradl, nenechá ho ani samotného v autě, ake když se potřebuje na chvíli vzdálit, jako nejlepší nápad mu přijde odložit příbuzného do samoobsluhy mezi regály.
• Hrdinu pronásleduje zlý mafián. Dojde k dramatické automobilové honičce, která skončí tím, že mafián havaruje a přizabije se. Zatímco ho nakládají do sanitky, hrdina na to smutně kouká a pronáší monolog: „Existuje jen velmi tenká hranice, za kterou končí veškerá sranda. A já ji právě překročil. Tohle musí skončit. Tady a teď.“ Opravdu jsem nepochopil, jakou „hranici srandy“ hrdina překročil tím, že se mu podařilo vyváznout z pokusu o své zabití. Na to hrdina jede do nemocnice a tam se dožaduje informací o mafiánově zdravotním stavu. Když mu je sestřička odmítne podat, tak ji seřve ve smyslu „Všichni v tomhle zkurveným světě jen dodržujou zákazy!“, pak v nemocnici usne, ráno se probudí a odejde. O mafiánovi již ve filmu není žádná zmínka.

Jak vidíte, tato WTF nejsou ani vzdáleně zábavná. Jsou jen divná a možná dávají divákovi příležitost zamyslet se nad tím, jak fungoval Havlíkův mozek a co těmi scénami chtěl říct. Ale spíš ne.

Vypíchl bych ještě mohutnou zimmerhudbu (viz trailer), která by se dobře hodila do Inception 2, ale při běhu Kerekesové letištní halou působí hodně divně. Přesto bych si rád poslechl soundtrack, protože Ondřej Konvička umí Zimmera imitovat zatím asi nejlépe z českých skladatelů (skládal také hudbu k Isabel).

No a celé to skončí tím, že (SPOILERY!) hrdinova kamaráda (nikoliv hrdinu) napadne, že by se trička mohla prodávat jako trička pro velké psy (což Lábusovi připadně jako skvělý nápad a hrdinu už nechce zabít), hrdina odletí zase do Číny a tam za ním pak přiletí Kerekesová – aniž bychom viděli jakoukoliv scénu, ze které by vyplývalo, že začal nějak opětovat její lásku.

Vzpomínáte na Czech Made Mana? Nebyl to nijak světoborný film, ale ve srovnání se Zejtra napořád je to geniální dílo (zde je celé legálně k vidění). Zejtra napořád je kopie Czech Made Mana, které chybí jakýkoliv nadhled a ironie, a je podstatně horší po řemeslné stránce.

Petr (Pavel Batěk) se vrací z Číny, kde podnikal, a přiváží si kontejner falešných triček Adidas, která jsou příliš malá, takže je nikdo v Česku nemůže nosit, tudíž má nyní Petr problém s mafiánem (Jiří Lábus), který na něj posílá hrdlořeza.

Kromě toho má Petr domluveno několik schůzek s internetovými známostmi, které by chtěl do konce života milovat, nebo do nich aspoň zasunout.

Kromě toho má Petr skvělou dlouholetou kamarádku (Vica Kerekes), která ho strašlivě, zoufale miluje, což od první sekundy vidí všichni diváci filmu, ale Petr ne, protože je kokot.

A to se jako červená niť táhne celým filmem: Hlavní hrdina je obrovský a obrovsky nesympatický kokot. Bez jakéhokoliv svého přičinění se zaplétá do různých triviálních historek, ze kterých ho zachraňuje náhoda nebo kamarád, chtějí s ním spát všechna krásná děvčata kolem, a on se jen tváří rozervaně a vede strašlivé monology. Opravdu strašlivé verbální průjmy, jaké slyšíte například v traileru. A tvůrce filmu si o nich zřejmě myslí, že mají nějakou hloubku.

„Tvůrce filmu“ = jednotné číslo. Autor námětu, scénáře i režisér je totiž stejný člověk: Rudolf Havlík. Havlík tímto filmem debutuje a je vidět, že občas řemeslo zvládne a asi by dokázal natočit slušný videoklip. Ale zcela mimo dosah jeho chápání zůstávají věci jako „definice a vývoj postav“, „dějový oblouk“, „dramaturgie“, „smysl“ a podobně…

Z WTF momentů vybírám:

• Hrdina zastaví stopaři s motorovou pilou a nabere ho. Stopař začne vést monolog o tom, že je gay a že ho jeho přítel nechce představit rodičům. Na to se rozčílí, spustí motorovou pilu a začne hrdinovi za jízdy rozřezávat palubní desku. Pak se uklidní, vystoupí si a motorovou pilu nechá hrdinovi jako dárek v kufru auta. Zajímavé je, že později dojde ke scéně, kdy hrdina hledá v kufru auta něco, co by použil jako zbraň, najde jiné předměty, ale nenajde motorovou pilu.
• Hrdina má převézt z jednoho města do druhého příbuzného Kerekesové, o kterém ví, že je extrémní kleptoman. Tudíž ho stále bedlivě hlídá, aby náhodou něco neukradl, nenechá ho ani samotného v autě, ake když se potřebuje na chvíli vzdálit, jako nejlepší nápad mu přijde odložit příbuzného do samoobsluhy mezi regály.
• Hrdinu pronásleduje zlý mafián. Dojde k dramatické automobilové honičce, která skončí tím, že mafián havaruje a přizabije se. Zatímco ho nakládají do sanitky, hrdina na to smutně kouká a pronáší monolog: „Existuje jen velmi tenká hranice, za kterou končí veškerá sranda. A já ji právě překročil. Tohle musí skončit. Tady a teď.“ Opravdu jsem nepochopil, jakou „hranici srandy“ hrdina překročil tím, že se mu podařilo vyváznout z pokusu o své zabití. Na to hrdina jede do nemocnice a tam se dožaduje informací o mafiánově zdravotním stavu. Když mu je sestřička odmítne podat, tak ji seřve ve smyslu „Všichni v tomhle zkurveným světě jen dodržujou zákazy!“, pak v nemocnici usne, ráno se probudí a odejde. O mafiánovi již ve filmu není žádná zmínka.

Jak vidíte, tato WTF nejsou ani vzdáleně zábavná. Jsou jen divná a možná dávají divákovi příležitost zamyslet se nad tím, jak fungoval Havlíkův mozek a co těmi scénami chtěl říct. Ale spíš ne.

Vypíchl bych ještě mohutnou zimmerhudbu (viz trailer), která by se dobře hodila do Inception 2, ale při běhu Kerekesové letištní halou působí hodně divně. Přesto bych si rád poslechl soundtrack, protože Ondřej Konvička umí Zimmera imitovat zatím asi nejlépe z českých skladatelů (skládal také hudbu k Isabel).

No a celé to skončí tím, že (SPOILERY!) hrdinova kamaráda (nikoliv hrdinu) napadne, že by se trička mohla prodávat jako trička pro velké psy (což Lábusovi připadně jako skvělý nápad a hrdinu už nechce zabít), hrdina odletí zase do Číny a tam za ním pak přiletí Kerekesová – aniž bychom viděli jakoukoliv scénu, ze které by vyplývalo, že začal nějak opětovat její lásku.

Vzpomínáte na Czech Made Mana? Nebyl to nijak světoborný film, ale ve srovnání se Zejtra napořád je to geniální dílo (zde je celé legálně k vidění). Zejtra napořád je kopie Czech Made Mana, které chybí jakýkoliv nadhled a ironie, a je podstatně horší po řemeslné stránce.

Petr (Pavel Batěk) se vrací z Číny, kde podnikal, a přiváží si kontejner falešných triček Adidas, která jsou příliš malá, takže je nikdo v Česku nemůže nosit, tudíž má nyní Petr problém s mafiánem (Jiří Lábus), který na něj posílá hrdlořeza.

Kromě toho má Petr domluveno několik schůzek s internetovými známostmi, které by chtěl do konce života milovat, nebo do nich aspoň zasunout.

Kromě toho má Petr skvělou dlouholetou kamarádku (Vica Kerekes), která ho strašlivě, zoufale miluje, což od první sekundy vidí všichni diváci filmu, ale Petr ne, protože je kokot.

A to se jako červená niť táhne celým filmem: Hlavní hrdina je obrovský a obrovsky nesympatický kokot. Bez jakéhokoliv svého přičinění se zaplétá do různých triviálních historek, ze kterých ho zachraňuje náhoda nebo kamarád, chtějí s ním spát všechna krásná děvčata kolem, a on se jen tváří rozervaně a vede strašlivé monology. Opravdu strašlivé verbální průjmy, jaké slyšíte například v traileru. A tvůrce filmu si o nich zřejmě myslí, že mají nějakou hloubku.

„Tvůrce filmu“ = jednotné číslo. Autor námětu, scénáře i režisér je totiž stejný člověk: Rudolf Havlík. Havlík tímto filmem debutuje a je vidět, že občas řemeslo zvládne a asi by dokázal natočit slušný videoklip. Ale zcela mimo dosah jeho chápání zůstávají věci jako „definice a vývoj postav“, „dějový oblouk“, „dramaturgie“, „smysl“ a podobně…

Z WTF momentů vybírám:

• Hrdina zastaví stopaři s motorovou pilou a nabere ho. Stopař začne vést monolog o tom, že je gay a že ho jeho přítel nechce představit rodičům. Na to se rozčílí, spustí motorovou pilu a začne hrdinovi za jízdy rozřezávat palubní desku. Pak se uklidní, vystoupí si a motorovou pilu nechá hrdinovi jako dárek v kufru auta. Zajímavé je, že později dojde ke scéně, kdy hrdina hledá v kufru auta něco, co by použil jako zbraň, najde jiné předměty, ale nenajde motorovou pilu.
• Hrdina má převézt z jednoho města do druhého příbuzného Kerekesové, o kterém ví, že je extrémní kleptoman. Tudíž ho stále bedlivě hlídá, aby náhodou něco neukradl, nenechá ho ani samotného v autě, ake když se potřebuje na chvíli vzdálit, jako nejlepší nápad mu přijde odložit příbuzného do samoobsluhy mezi regály.
• Hrdinu pronásleduje zlý mafián. Dojde k dramatické automobilové honičce, která skončí tím, že mafián havaruje a přizabije se. Zatímco ho nakládají do sanitky, hrdina na to smutně kouká a pronáší monolog: „Existuje jen velmi tenká hranice, za kterou končí veškerá sranda. A já ji právě překročil. Tohle musí skončit. Tady a teď.“ Opravdu jsem nepochopil, jakou „hranici srandy“ hrdina překročil tím, že se mu podařilo vyváznout z pokusu o své zabití. Na to hrdina jede do nemocnice a tam se dožaduje informací o mafiánově zdravotním stavu. Když mu je sestřička odmítne podat, tak ji seřve ve smyslu „Všichni v tomhle zkurveným světě jen dodržujou zákazy!“, pak v nemocnici usne, ráno se probudí a odejde. O mafiánovi již ve filmu není žádná zmínka.

Jak vidíte, tato WTF nejsou ani vzdáleně zábavná. Jsou jen divná a možná dávají divákovi příležitost zamyslet se nad tím, jak fungoval Havlíkův mozek a co těmi scénami chtěl říct. Ale spíš ne.

Vypíchl bych ještě mohutnou zimmerhudbu (viz trailer), která by se dobře hodila do Inception 2, ale při běhu Kerekesové letištní halou působí hodně divně. Přesto bych si rád poslechl soundtrack, protože Ondřej Konvička umí Zimmera imitovat zatím asi nejlépe z českých skladatelů (skládal také hudbu k Isabel).

No a celé to skončí tím, že (SPOILERY!) hrdinova kamaráda (nikoliv hrdinu) napadne, že by se trička mohla prodávat jako trička pro velké psy (což Lábusovi připadně jako skvělý nápad a hrdinu už nechce zabít), hrdina odletí zase do Číny a tam za ním pak přiletí Kerekesová – aniž bychom viděli jakoukoliv scénu, ze které by vyplývalo, že začal nějak opětovat její lásku.

Vzpomínáte na Czech Made Mana? Nebyl to nijak světoborný film, ale ve srovnání se Zejtra napořád je to geniální dílo (zde je celé legálně k vidění). Zejtra napořád je kopie Czech Made Mana, které chybí jakýkoliv nadhled a ironie, a je podstatně horší po řemeslné stránce.

Petr (Pavel Batěk) se vrací z Číny, kde podnikal, a přiváží si kontejner falešných triček Adidas, která jsou příliš malá, takže je nikdo v Česku nemůže nosit, tudíž má nyní Petr problém s mafiánem (Jiří Lábus), který na něj posílá hrdlořeza.

Kromě toho má Petr domluveno několik schůzek s internetovými známostmi, které by chtěl do konce života milovat, nebo do nich aspoň zasunout.

Kromě toho má Petr skvělou dlouholetou kamarádku (Vica Kerekes), která ho strašlivě, zoufale miluje, což od první sekundy vidí všichni diváci filmu, ale Petr ne, protože je kokot.

A to se jako červená niť táhne celým filmem: Hlavní hrdina je obrovský a obrovsky nesympatický kokot. Bez jakéhokoliv svého přičinění se zaplétá do různých triviálních historek, ze kterých ho zachraňuje náhoda nebo kamarád, chtějí s ním spát všechna krásná děvčata kolem, a on se jen tváří rozervaně a vede strašlivé monology. Opravdu strašlivé verbální průjmy, jaké slyšíte například v traileru. A tvůrce filmu si o nich zřejmě myslí, že mají nějakou hloubku.

„Tvůrce filmu“ = jednotné číslo. Autor námětu, scénáře i režisér je totiž stejný člověk: Rudolf Havlík. Havlík tímto filmem debutuje a je vidět, že občas řemeslo zvládne a asi by dokázal natočit slušný videoklip. Ale zcela mimo dosah jeho chápání zůstávají věci jako „definice a vývoj postav“, „dějový oblouk“, „dramaturgie“, „smysl“ a podobně…

Z WTF momentů vybírám:

• Hrdina zastaví stopaři s motorovou pilou a nabere ho. Stopař začne vést monolog o tom, že je gay a že ho jeho přítel nechce představit rodičům. Na to se rozčílí, spustí motorovou pilu a začne hrdinovi za jízdy rozřezávat palubní desku. Pak se uklidní, vystoupí si a motorovou pilu nechá hrdinovi jako dárek v kufru auta. Zajímavé je, že později dojde ke scéně, kdy hrdina hledá v kufru auta něco, co by použil jako zbraň, najde jiné předměty, ale nenajde motorovou pilu.
• Hrdina má převézt z jednoho města do druhého příbuzného Kerekesové, o kterém ví, že je extrémní kleptoman. Tudíž ho stále bedlivě hlídá, aby náhodou něco neukradl, nenechá ho ani samotného v autě, ake když se potřebuje na chvíli vzdálit, jako nejlepší nápad mu přijde odložit příbuzného do samoobsluhy mezi regály.
• Hrdinu pronásleduje zlý mafián. Dojde k dramatické automobilové honičce, která skončí tím, že mafián havaruje a přizabije se. Zatímco ho nakládají do sanitky, hrdina na to smutně kouká a pronáší monolog: „Existuje jen velmi tenká hranice, za kterou končí veškerá sranda. A já ji právě překročil. Tohle musí skončit. Tady a teď.“ Opravdu jsem nepochopil, jakou „hranici srandy“ hrdina překročil tím, že se mu podařilo vyváznout z pokusu o své zabití. Na to hrdina jede do nemocnice a tam se dožaduje informací o mafiánově zdravotním stavu. Když mu je sestřička odmítne podat, tak ji seřve ve smyslu „Všichni v tomhle zkurveným světě jen dodržujou zákazy!“, pak v nemocnici usne, ráno se probudí a odejde. O mafiánovi již ve filmu není žádná zmínka.

Jak vidíte, tato WTF nejsou ani vzdáleně zábavná. Jsou jen divná a možná dávají divákovi příležitost zamyslet se nad tím, jak fungoval Havlíkův mozek a co těmi scénami chtěl říct. Ale spíš ne.

Vypíchl bych ještě mohutnou zimmerhudbu (viz trailer), která by se dobře hodila do Inception 2, ale při běhu Kerekesové letištní halou působí hodně divně. Přesto bych si rád poslechl soundtrack, protože Ondřej Konvička umí Zimmera imitovat zatím asi nejlépe z českých skladatelů (skládal také hudbu k Isabel).

No a celé to skončí tím, že (SPOILERY!) hrdinova kamaráda (nikoliv hrdinu) napadne, že by se trička mohla prodávat jako trička pro velké psy (což Lábusovi připadně jako skvělý nápad a hrdinu už nechce zabít), hrdina odletí zase do Číny a tam za ním pak přiletí Kerekesová – aniž bychom viděli jakoukoliv scénu, ze které by vyplývalo, že začal nějak opětovat její lásku.

Vzpomínáte na Czech Made Mana? Nebyl to nijak světoborný film, ale ve srovnání se Zejtra napořád je to geniální dílo (zde je celé legálně k vidění). Zejtra napořád je kopie Czech Made Mana, které chybí jakýkoliv nadhled a ironie, a je podstatně horší po řemeslné stránce.

Jde o adaptaci poněkud obskurního comicsu, který jsem pochopitelně nikdy nečetl, což je možná trochu na závadu, protože jsem se ve všech těch jménech postav a míst chvílemi trochu ztrácel.

Základní dějová kostra je víceméně standardní sci-fi comicsová záležitost: Padouch se spojí s megapadouchem, aby získali megazbraň a s její pomocí ovládli vesmír, ale megazbraň má u sebe náhodou zlodějíček, který nejdřív neví, že je to megazbraň, a pak se v něm hne svědomí a nakonec je kosmická bitva… Od dob Star Wars nápaditost scenáristů vskutku nijak moc nevzrostla.

Trumf tohoto filmu tkví ale především v tom, že má zajímavě napsané a dobře zahrané / namluvené postavy. Nejde jen o to, že „on je mýval, haha funny“, ale je to mýval, který má jistou osobnost a cíle, má konzistentní chování, smysl pro humor, atd. atd…

A to platí pro všech pět hrdinů. Každý je specifický, každý je konzistentně divný a jejich interakce jsou zdrojem mnoha dobrých vtipů, skoro jako v nějakém kvalitním sitcomu (včetně toho stromu, který říká pouze „I am Groot“).

Režisér James Gunn vkládá občas do filmu velmi podvratné a ironické momenty, ale přitom hrdiny nezesměšňuje a chce, abychom cítili radost i dojetí s nimi. Je velmi těžké něčeho takového docílit, ale ve Strážcích galaxie to funguje velice dobře. Tak dobře, že mi opravdu ani moc nevadilo, že jsem nepochytil všechny nuance dějových zvratů. Pokud jsem to dobře pochopil, tak ve filmu jsou nejméně dvě postavy, které si máme pamatovat z titulkových sekvencí Avengers a Thora 2. A nová reinkarnace jiné comicsové postavy, o které už vyprodukoval celovečerní film George Lucas v 80. letech. A Lajka…

Prostě, většinu času jsem se fakt dobře bavil, je to vizuálně hezké, se spoustou různých verbálních i jiných fórků, ale vlastně mi bylo celkem jedno, o čem to je, a pokud byl na plátně někdo, kdo se tvářil vážně, tak jsem toužil, aby už byl zase pryč.

P.S: Zoe Saldanaová před zelenou ženou hrála například Uhuru ve Star Treku, ale hlavně Neytiri v Avataru. Takže se teď dá tato herečka velice jednoduše znázornit ve společenské hře Koncept, ve které hádáte různé věci a lidi pomocí poloabstraktních ikon:

P.P.S: V našich kinech bude 2D i 3D verze, dabovaná i titulkovaná. Viděl jsem 3D titulkovanou a 3D nebylo vůbec ničím zajímavé.

Jde o adaptaci poněkud obskurního comicsu, který jsem pochopitelně nikdy nečetl, což je možná trochu na závadu, protože jsem se ve všech těch jménech postav a míst chvílemi trochu ztrácel.

Základní dějová kostra je víceméně standardní sci-fi comicsová záležitost: Padouch se spojí s megapadouchem, aby získali megazbraň a s její pomocí ovládli vesmír, ale megazbraň má u sebe náhodou zlodějíček, který nejdřív neví, že je to megazbraň, a pak se v něm hne svědomí a nakonec je kosmická bitva… Od dob Star Wars nápaditost scenáristů vskutku nijak moc nevzrostla.

Trumf tohoto filmu tkví ale především v tom, že má zajímavě napsané a dobře zahrané / namluvené postavy. Nejde jen o to, že „on je mýval, haha funny“, ale je to mýval, který má jistou osobnost a cíle, má konzistentní chování, smysl pro humor, atd. atd…

A to platí pro všech pět hrdinů. Každý je specifický, každý je konzistentně divný a jejich interakce jsou zdrojem mnoha dobrých vtipů, skoro jako v nějakém kvalitním sitcomu (včetně toho stromu, který říká pouze „I am Groot“).

Režisér James Gunn vkládá občas do filmu velmi podvratné a ironické momenty, ale přitom hrdiny nezesměšňuje a chce, abychom cítili radost i dojetí s nimi. Je velmi těžké něčeho takového docílit, ale ve Strážcích galaxie to funguje velice dobře. Tak dobře, že mi opravdu ani moc nevadilo, že jsem nepochytil všechny nuance dějových zvratů. Pokud jsem to dobře pochopil, tak ve filmu jsou nejméně dvě postavy, které si máme pamatovat z titulkových sekvencí Avengers a Thora 2. A nová reinkarnace jiné comicsové postavy, o které už vyprodukoval celovečerní film George Lucas v 80. letech. A Lajka…

Prostě, většinu času jsem se fakt dobře bavil, je to vizuálně hezké, se spoustou různých verbálních i jiných fórků, ale vlastně mi bylo celkem jedno, o čem to je, a pokud byl na plátně někdo, kdo se tvářil vážně, tak jsem toužil, aby už byl zase pryč.

P.S: Zoe Saldanaová před zelenou ženou hrála například Uhuru ve Star Treku, ale hlavně Neytiri v Avataru. Takže se teď dá tato herečka velice jednoduše znázornit ve společenské hře Koncept, ve které hádáte různé věci a lidi pomocí poloabstraktních ikon:

P.P.S: V našich kinech bude 2D i 3D verze, dabovaná i titulkovaná. Viděl jsem 3D titulkovanou a 3D nebylo vůbec ničím zajímavé.

Jde o adaptaci poněkud obskurního comicsu, který jsem pochopitelně nikdy nečetl, což je možná trochu na závadu, protože jsem se ve všech těch jménech postav a míst chvílemi trochu ztrácel.

Základní dějová kostra je víceméně standardní sci-fi comicsová záležitost: Padouch se spojí s megapadouchem, aby získali megazbraň a s její pomocí ovládli vesmír, ale megazbraň má u sebe náhodou zlodějíček, který nejdřív neví, že je to megazbraň, a pak se v něm hne svědomí a nakonec je kosmická bitva… Od dob Star Wars nápaditost scenáristů vskutku nijak moc nevzrostla.

Trumf tohoto filmu tkví ale především v tom, že má zajímavě napsané a dobře zahrané / namluvené postavy. Nejde jen o to, že „on je mýval, haha funny“, ale je to mýval, který má jistou osobnost a cíle, má konzistentní chování, smysl pro humor, atd. atd…

A to platí pro všech pět hrdinů. Každý je specifický, každý je konzistentně divný a jejich interakce jsou zdrojem mnoha dobrých vtipů, skoro jako v nějakém kvalitním sitcomu (včetně toho stromu, který říká pouze „I am Groot“).

Režisér James Gunn vkládá občas do filmu velmi podvratné a ironické momenty, ale přitom hrdiny nezesměšňuje a chce, abychom cítili radost i dojetí s nimi. Je velmi těžké něčeho takového docílit, ale ve Strážcích galaxie to funguje velice dobře. Tak dobře, že mi opravdu ani moc nevadilo, že jsem nepochytil všechny nuance dějových zvratů. Pokud jsem to dobře pochopil, tak ve filmu jsou nejméně dvě postavy, které si máme pamatovat z titulkových sekvencí Avengers a Thora 2. A nová reinkarnace jiné comicsové postavy, o které už vyprodukoval celovečerní film George Lucas v 80. letech. A Lajka…

Prostě, většinu času jsem se fakt dobře bavil, je to vizuálně hezké, se spoustou různých verbálních i jiných fórků, ale vlastně mi bylo celkem jedno, o čem to je, a pokud byl na plátně někdo, kdo se tvářil vážně, tak jsem toužil, aby už byl zase pryč.

P.S: Zoe Saldanaová před zelenou ženou hrála například Uhuru ve Star Treku, ale hlavně Neytiri v Avataru. Takže se teď dá tato herečka velice jednoduše znázornit ve společenské hře Koncept, ve které hádáte různé věci a lidi pomocí poloabstraktních ikon:

P.P.S: V našich kinech bude 2D i 3D verze, dabovaná i titulkovaná. Viděl jsem 3D titulkovanou a 3D nebylo vůbec ničím zajímavé.