Fresh Film Fest 2013: Korsická mládež a američní delikventi

Zdroj: iNDiEFiLM | Srpen 31st, 2013

7 nejlepších filmových duelů podle FanMovie (plus bonus) – Téma

Zdroj: Redakce | Srpen 31st, 2013

Jistěže scény i celkové koncepty, kdy hrdina napříč filmem poráží velké množství protivníků, jsou fajn. Ale přiznejme si to – nic tolik nepřidá na napětí jako okamžik, kdy hrdina zůstane o samotě s hlavním záporákem a využije svou příležitost vyříkat si s ním, co jej trápí bez účasti jeho pohůnků. O sedmi našich nejoblíbenějších filmových soubojích (včetně […]

(Návštěvníků 35 celkem, 5 dnešní den)

Přehlídka Czech It Out představí Holandsku Chytilovou a žáky

Zdroj: Týden.cz | Srpen 31st, 2013

Sedmikrásky, krásky a odkaz Věry Chytilové. To jsou ústřední témata české filmové události s názvem Czech It Out, kterou na závěr léta připravil nizozemský filmový institut EYE ve spolupráci s Českým centrem v Nizozemsku a Národním filmovým archivem.

Slumber Party Massacre II – Vraždící kytarista v akci – recenze

Zdroj: Jan Hauer | Srpen 31st, 2013

Čtyřčlenná dívčí kapela tráví společně víkend. Kromě hudebních zkoušek mají slečny rovněž v plánu trochu zábavy, spojené s popíjením alkoholu. V domě, kde se akce koná, se kromě toho nacházejí ještě tři mladíci a poté někdo další, hodlající ozvláštnit celou akci pořádnou porcí krve. První díl, natočený v roce 1982, patří stran zábavy k těm lepším slasherům. Nikterak nevybočuje z žánrových […]

(Návštěvníků 12 celkem, 2 dnešní den)

Mega retro video – 1996

Zdroj: František Fuka | Srpen 30th, 2013

V roce 1996 mě kontaktovala nějaká televizní stanice, abych se stal protagonistou dokumentu o své osobě. Ten měl vzniknout tím způsobem, že mi zapůjčí přenosnou videokameru (což tehdy nebylo nic laciného), já s ní budu ve dne v noci natáčet svůj běžný život (tedy především počítače a filmy) a oni z toho něco sestříhají.

Dnes už si zaboha nemohu vzpomenout, co to bylo za televizní stanici a co to bylo za pořad – byl jich tehdy víc (stanic i pořadů).

Takže jsem natáčel, natáčel, natáčel (přičemž jsem nikdy předtím neměl kameru v ruce) a dával jsem jim plné videokazety. Po nějaké době se mi ozvali, že potřebují tu kameru, co mám doma, na chvíli vrátit kvůli jinému projektu. Tak jsem jim ji vrátil a oni už se nikdy neozvali.

Nevím, jestli zkrachovali, nebo jestli došli k názoru, že nejsem dostatečně zajímavý. Prostě mi už videokameru nevrátili a žádným způsobem mě nekontaktovali. A já na všechno zapomněl.

Až letos: Letos jsem v jedné staré bedně našel dvě jejich videokazety, které obsahovaly poslední várku záběrů, které jsem tehdy pořizoval (a nestihl jsem jim je předat)!

Nechal jsem si je za pár stovek zdigitalizovat zde (protože samozřejmě už nemám žádnou techniku, která by přehrávala Hi8 videokazety) a nabízím vám výsledek!

Takže ještě jednou: Jsou to videa natočená v roce 1996 mnou na ruční kameru. Měla být později sestříhána do něčeho zajímavého, ale toto je jejich kompletní syrová verze, tudíž se v nich jistě najdou místa, která zajímavá nejsou.

Ale i taková, při kterých se dnes dobře pobavíte.

První (nejdelší) video vám vysvětlí, co je to Internet a server MA Media (dnes www.mageo.cz), pro který jsem tehdy pracoval (přesněji řečeno, „které jsme dělali ve třech až čtyřech lidech“). Také uvidíte IRC chat, na kterém je právě Ondřej Průša. Video obsahuje několik vysvětlujících textových anotací.

Ve druhém se podíváme na tehdejší redaktory časopisu Cinema (kteří s ním dnes už nemají nic společného) a na ukázky toho, jak to vypadalo na novinářských projekcích, které jsem simultánně tlumočil:

A závěrem navštívíme největší českou prodejnu počítačových her, kam chodí mladí studenti když nemají co dělat, aby se zde mohli dívat na neinteraktivní dema, běžící na počítačových monitorech:

Tak takoví jsme byli.

Mega retro video – 1996

Zdroj: František Fuka | Srpen 30th, 2013

V roce 1996 mě kontaktovala nějaká televizní stanice, abych se stal protagonistou dokumentu o své osobě. Ten měl vzniknout tím způsobem, že mi zapůjčí přenosnou videokameru (což tehdy nebylo nic laciného), já s ní budu ve dne v noci natáčet svůj běžný život (tedy především počítače a filmy) a oni z toho něco sestříhají.

Dnes už si zaboha nemohu vzpomenout, co to bylo za televizní stanici a co to bylo za pořad – byl jich tehdy víc (stanic i pořadů).

Takže jsem natáčel, natáčel, natáčel (přičemž jsem nikdy předtím neměl kameru v ruce) a dával jsem jim plné videokazety. Po nějaké době se mi ozvali, že potřebují tu kameru, co mám doma, na chvíli vrátit kvůli jinému projektu. Tak jsem jim ji vrátil a oni už se nikdy neozvali.

Nevím, jestli zkrachovali, nebo jestli došli k názoru, že nejsem dostatečně zajímavý. Prostě mi už videokameru nevrátili a žádným způsobem mě nekontaktovali. A já na všechno zapomněl.

Až letos: Letos jsem v jedné staré bedně našel dvě jejich videokazety, které obsahovaly poslední várku záběrů, které jsem tehdy pořizoval (a nestihl jsem jim je předat)!

Nechal jsem si je za pár stovek zdigitalizovat zde (protože samozřejmě už nemám žádnou techniku, která by přehrávala Hi8 videokazety) a nabízím vám výsledek!

Takže ještě jednou: Jsou to videa natočená v roce 1996 mnou na ruční kameru. Měla být později sestříhána do něčeho zajímavého, ale toto je jejich kompletní syrová verze, tudíž se v nich jistě najdou místa, která zajímavá nejsou.

Ale i taková, při kterých se dnes dobře pobavíte.

První (nejdelší) video vám vysvětlí, co je to Internet a server MA Media (dnes www.mageo.cz), pro který jsem tehdy pracoval (přesněji řečeno, „které jsme dělali ve třech až čtyřech lidech“). Také uvidíte IRC chat, na kterém je právě Ondřej Průša. Video obsahuje několik vysvětlujících textových anotací.

Ve druhém se podíváme na tehdejší redaktory časopisu Cinema (kteří s ním dnes už nemají nic společného) a na ukázky toho, jak to vypadalo na novinářských projekcích, které jsem simultánně tlumočil:

A závěrem navštívíme největší českou prodejnu počítačových her, kam chodí mladí studenti když nemají co dělat, aby se zde mohli dívat na neinteraktivní dema, běžící na počítačových monitorech:

Tak takoví jsme byli.

Mega retro video – 1996

Zdroj: František Fuka | Srpen 30th, 2013

V roce 1996 mě kontaktovala nějaká televizní stanice, abych se stal protagonistou dokumentu o své osobě. Ten měl vzniknout tím způsobem, že mi zapůjčí přenosnou videokameru (což tehdy nebylo nic laciného), já s ní budu ve dne v noci natáčet svůj běžný život (tedy především počítače a filmy) a oni z toho něco sestříhají.

Dnes už si zaboha nemohu vzpomenout, co to bylo za televizní stanici a co to bylo za pořad – byl jich tehdy víc (stanic i pořadů).

Takže jsem natáčel, natáčel, natáčel (přičemž jsem nikdy předtím neměl kameru v ruce) a dával jsem jim plné videokazety. Po nějaké době se mi ozvali, že potřebují tu kameru, co mám doma, na chvíli vrátit kvůli jinému projektu. Tak jsem jim ji vrátil a oni už se nikdy neozvali.

Nevím, jestli zkrachovali, nebo jestli došli k názoru, že nejsem dostatečně zajímavý. Prostě mi už videokameru nevrátili a žádným způsobem mě nekontaktovali. A já na všechno zapomněl.

Až letos: Letos jsem v jedné staré bedně našel dvě jejich videokazety, které obsahovaly poslední várku záběrů, které jsem tehdy pořizoval (a nestihl jsem jim je předat)!

Nechal jsem si je za pár stovek zdigitalizovat zde (protože samozřejmě už nemám žádnou techniku, která by přehrávala Hi8 videokazety) a nabízím vám výsledek!

Takže ještě jednou: Jsou to videa natočená v roce 1996 mnou na ruční kameru. Měla být později sestříhána do něčeho zajímavého, ale toto je jejich kompletní syrová verze, tudíž se v nich jistě najdou místa, která zajímavá nejsou.

Ale i taková, při kterých se dnes dobře pobavíte.

První (nejdelší) video vám vysvětlí, co je to Internet a server MA Media (dnes www.mageo.cz), pro který jsem tehdy pracoval (přesněji řečeno, „které jsme dělali ve třech až čtyřech lidech“). Také uvidíte IRC chat, na kterém je právě Ondřej Průša. Video obsahuje několik vysvětlujících textových anotací.

Ve druhém se podíváme na tehdejší redaktory časopisu Cinema (kteří s ním dnes už nemají nic společného) a na ukázky toho, jak to vypadalo na novinářských projekcích, které jsem simultánně tlumočil:

A závěrem navštívíme největší českou prodejnu počítačových her, kam chodí mladí studenti když nemají co dělat, aby se zde mohli dívat na neinteraktivní dema, běžící na počítačových monitorech:

Tak takoví jsme byli.

Mega retro video – 1996

Zdroj: František Fuka | Srpen 30th, 2013

V roce 1996 mě kontaktovala nějaká televizní stanice, abych se stal protagonistou dokumentu o své osobě. Ten měl vzniknout tím způsobem, že mi zapůjčí přenosnou videokameru (což tehdy nebylo nic laciného), já s ní budu ve dne v noci natáčet svůj běžný život (tedy především počítače a filmy) a oni z toho něco sestříhají.

Dnes už si zaboha nemohu vzpomenout, co to bylo za televizní stanici a co to bylo za pořad – byl jich tehdy víc (stanic i pořadů).

Takže jsem natáčel, natáčel, natáčel (přičemž jsem nikdy předtím neměl kameru v ruce) a dával jsem jim plné videokazety. Po nějaké době se mi ozvali, že potřebují tu kameru, co mám doma, na chvíli vrátit kvůli jinému projektu. Tak jsem jim ji vrátil a oni už se nikdy neozvali.

Nevím, jestli zkrachovali, nebo jestli došli k názoru, že nejsem dostatečně zajímavý. Prostě mi už videokameru nevrátili a žádným způsobem mě nekontaktovali. A já na všechno zapomněl.

Až letos: Letos jsem v jedné staré bedně našel dvě jejich videokazety, které obsahovaly poslední várku záběrů, které jsem tehdy pořizoval (a nestihl jsem jim je předat)!

Nechal jsem si je za pár stovek zdigitalizovat zde (protože samozřejmě už nemám žádnou techniku, která by přehrávala Hi8 videokazety) a nabízím vám výsledek!

Takže ještě jednou: Jsou to videa natočená v roce 1996 mnou na ruční kameru. Měla být později sestříhána do něčeho zajímavého, ale toto je jejich kompletní syrová verze, tudíž se v nich jistě najdou místa, která zajímavá nejsou.

Ale i taková, při kterých se dnes dobře pobavíte.

První (nejdelší) video vám vysvětlí, co je to Internet a server MA Media (dnes www.mageo.cz), pro který jsem tehdy pracoval (přesněji řečeno, „které jsme dělali ve třech až čtyřech lidech“). Také uvidíte IRC chat, na kterém je právě Ondřej Průša. Video obsahuje několik vysvětlujících textových anotací.

Ve druhém se podíváme na tehdejší redaktory časopisu Cinema (kteří s ním dnes už nemají nic společného) a na ukázky toho, jak to vypadalo na novinářských projekcích, které jsem simultánně tlumočil:

A závěrem navštívíme největší českou prodejnu počítačových her, kam chodí mladí studenti když nemají co dělat, aby se zde mohli dívat na neinteraktivní dema, běžící na počítačových monitorech:

Tak takoví jsme byli.

Mega retro video – 1996

Zdroj: František Fuka | Srpen 30th, 2013

V roce 1996 mě kontaktovala nějaká televizní stanice, abych se stal protagonistou dokumentu o své osobě. Ten měl vzniknout tím způsobem, že mi zapůjčí přenosnou videokameru (což tehdy nebylo nic laciného), já s ní budu ve dne v noci natáčet svůj běžný život (tedy především počítače a filmy) a oni z toho něco sestříhají.

Dnes už si zaboha nemohu vzpomenout, co to bylo za televizní stanici a co to bylo za pořad – byl jich tehdy víc (stanic i pořadů).

Takže jsem natáčel, natáčel, natáčel (přičemž jsem nikdy předtím neměl kameru v ruce) a dával jsem jim plné videokazety. Po nějaké době se mi ozvali, že potřebují tu kameru, co mám doma, na chvíli vrátit kvůli jinému projektu. Tak jsem jim ji vrátil a oni už se nikdy neozvali.

Nevím, jestli zkrachovali, nebo jestli došli k názoru, že nejsem dostatečně zajímavý. Prostě mi už videokameru nevrátili a žádným způsobem mě nekontaktovali. A já na všechno zapomněl.

Až letos: Letos jsem v jedné staré bedně našel dvě jejich videokazety, které obsahovaly poslední várku záběrů, které jsem tehdy pořizoval (a nestihl jsem jim je předat)!

Nechal jsem si je za pár stovek zdigitalizovat zde (protože samozřejmě už nemám žádnou techniku, která by přehrávala Hi8 videokazety) a nabízím vám výsledek!

Takže ještě jednou: Jsou to videa natočená v roce 1996 mnou na ruční kameru. Měla být později sestříhána do něčeho zajímavého, ale toto je jejich kompletní syrová verze, tudíž se v nich jistě najdou místa, která zajímavá nejsou.

Ale i taková, při kterých se dnes dobře pobavíte.

První (nejdelší) video vám vysvětlí, co je to Internet a server MA Media (dnes www.mageo.cz), pro který jsem tehdy pracoval (přesněji řečeno, „které jsme dělali ve třech až čtyřech lidech“). Také uvidíte IRC chat, na kterém je právě Ondřej Průša. Video obsahuje několik vysvětlujících textových anotací.

Ve druhém se podíváme na tehdejší redaktory časopisu Cinema (kteří s ním dnes už nemají nic společného) a na ukázky toho, jak to vypadalo na novinářských projekcích, které jsem simultánně tlumočil:

A závěrem navštívíme největší českou prodejnu počítačových her, kam chodí mladí studenti když nemají co dělat, aby se zde mohli dívat na neinteraktivní dema, běžící na počítačových monitorech:

Tak takoví jsme byli.

Recenze: Riddick – 40%

Zdroj: František Fuka | Srpen 30th, 2013

Richard B. Riddick (Vin Diesel) se nedobrovolně ocitá na pekelné planetě a jediný způsob, jak se odtud dostat, spočívá v tom, že ze zdejší opuštěné stanice zavolá nouzovým majákem námezdní lovce a následně získá raketu (jejich). Všichni námezdní lovci ovšem chtějí Riddickovu hlavu…

Po podivném Riddickovi: Kronice temna, ve kterém se tvůrci pokoušeli vytvořit fantasy ságu ve stylu Star Wars nebo Duny, se třetí film vrací ke stylu první Černočerné tmy – jen malá stanice na opuštěné planetě, Riddick, parta drsňáků a hromada příšer venku. Film ovšem je propojen s oběma předcházejícími díly, takže je dobré si osvěžit kdo je čí otec a co znamenají ty tři vyholené ženské (asi 30 sekund) a nevyholený Karl Urban (asi dvě minuty).

První tři čtvrtiny filmu připomínají ze všeho nejvíc Robinsona Crusoea. Scény, které vidíme v traileru, pocházejí vesměs z poslední čtvrtiny filmu a v první polovině filmu vidíme pouze Riddicka, jak se sám samotinký (a později s ochočeným zvířátkem) snaží přežít na vskutku nehostinné planetě.

A hned od začátku to není moc vydařená zábava.

Hlavním problémem je to, že většina triků je nepřijatelně odbytá a ve většině scén je jasné, že byly natáčeny na malém kousku kulis ve studiu, kde se vyskytoval jenom Vin Diesel. Až dodatečně bylo přiděláno mimozemské pozadí a různé digitální příšery. Je opravdu bolestně patrné, že ty příšery nejsou nic, co by existovalo ve skutečném prostoru, po boku Vina Diesela. A kdykoliv Vin skáče, je opět bolestně patrné, že je na špagátech. A není to jen neschopností animátorů, ale divně nerealisticky vypadá i osvětlení, ostrost obrazu, perspektiva (Riddick se občas dívá jinam, než se nachází jeho digitální protivník) atd… Film měl údajně rozpočet „pouhých“ 38 milionů dolarů a vypadá snad ještě laciněji.

Riddick se tedy skamarádí z gepardopsem, objeví opuštěnou základnu a zavolá námezdní lovce. Ti záhy přiletí – dokonce dvě konkurenční party, celkem asi tucet lidí. A začne lov na Riddicka, který se posléze změní v boj o přežití (když přijde déšť a s ní záplavy příšerek). To vše prošpikováno vzájemnou nevraživostí a nedůvěrou mezi oběma týmy.

Scénář Davida Twohyho (který film také režíroval, stejně jako oba předchozí), je ve svém základě velmi standardní, předvídatelný atd. Většina postav jsou jednorozměrné archetypy, jejichž osud je nám jasný minutu poté, co se objeví na plátně. Zajímavé jsou občasné drobnosti, minizápletky a hlášky, kterými to Twohy prošpikoval, a kterým jsem se občas zasmál.

Vůbec jsem se ale nesmál tomu, jak je celá zápletka (tzn. přežití Riddicka) závislá na tom, že všichni ti špičkoví lovci lidí s dokonalou výzbrojí jsou naprosto neschopní a chovají se jako kreténi, přesně tak, aby Riddick nejen mohl přežít, ale mohl jich většinu zlikvidovat. Jeden příklad z několika: Lovci mají ve skříni na základně zamčeno něco, co je pro ně životně důležité a hlavně se k tomu nesmí dostat Riddick. Obávají se, že Riddick už je na základně a že se možná už do té skříně dostal. Takže otevřou výbušný megazámek, přesvědčí se, že ta důležitá věc je stále uvnitř, a spokojeně se rozejdou, přičemž SKŘÍŇ NECHAJÍ OTEVŘENOU - což se shodou okolností hodí Riddickovi, který se právě shodou okolností schovává tři metry od skříně!

Vin Diesel v hlavní roli je stále Übermensch, ale scénář jeho glorifikaci místy už opravdu přehání, takže to vypadá spíš jako parodie na původní Černočernou tmu – třeba když se Riddick pomalým krokem projde tři metry od lovce se samopalem, spoléhaje na to, že lovec bude tak překvapen, že ten samopal nepoužije (což mu kupodivu vyjde).

Opravdu mě překvapilo, jak špatně film tento funguje ve srovnání s prvním dílem, vzhledem k tomu, že má stejného scenáristu i režiséra a velmi podobnou zápletku.

P.S: Film je mládeži nepřístupný, což není využito k ničemu víc, než k pár rozprsknutým hlavám a dvěma krátkým ženským full frontalům.

P.P.S: Hudba Graeme Revella je sice hlasitá, ale vrcholně nezajímavá, až otravná.