Artová kina na výsluní, Světozor přivítal nejvíce diváků v historii

Zdroj: Týden.cz | Leden 31st, 2013

Do pražských artových kin Světozor, Aero a Bio Oko zaměřených na kvalitní filmovou tvorbu včetně nezávislé, přišlo loni na 237 tisíc diváků, o 28 tisíc víc než v roce 2011. Dramaturgové to přičítají propracované dramaturgii, alternativním projektům, technologickým inovacím a neopakovatelné atmosféře klasických kinosálů.

Paralelní světy (Upside Down) –Meziplanetární romance – recenze

Zdroj: Honza | Leden 31st, 2013

CZ Premiéra: 31.1.2013 Film prakticky neznámého argentinského režiséra Juana Diega Solanase se odehrává na bizarním místě – v bodě, kde se téměř dotýkají dvě sousední planety (aniž by si přitom navzájem narušovaly gravitaci) a tvoří tak jedna druhé oblohu. Na každý předmět i člověka působí gravitace té planety, ze které pochází. Jedna je „spodní“, kde žije chudina, [...]

2,5D papírová animace

Zdroj: František Fuka | Leden 31st, 2013

V dnešní době už je naprosto běžné, že i pro klasicky animované filmy nejdříve vznikají přibližné 3D počítačové rendery (aby se odhadlo, jak bude který záběr výtvarně působit) a podle nich se pak teprve dělá finální animace (i když je ruční, bez počítačů).

Nedávno byl na YouTube legálně zveřejněn krátký film Paperman, který se promítal jako předfilm před Raubířem Ralfem. Tady je (ale doporučuji pustit si těch pár minut ve velkém okně):

Kromě toho, že je Paperman roztomilý, je také zajímavý tím, jak kombinuje CGI grafiku s ručně kreslenou animací. Zjednodušeně řešeno, 3D modely jsou „potaženy“ ručními kresbami a software se stará o to, aby se nemuselo ručně kreslit všech 24 políček za sekundu.

Něco o tom říká režisér v následujícím videu, kde také vidíte ukázku, jak to přibližně funguje:

Podobné inovace se mi velice líbí. Je hrozně náročné vymyslet a implementovat celý ten princip, ale pak to usnadňuje práci a umožňuje to, aby vzniklo něco, co vypadá JINAK, než většina ostatních filmů. Ale přitom je to tak decentní, že si té inovativnosti spousta diváků ani vědomě nevšimne.
O něčem podobném jsem psal ve druhé polovině své recenze Aloise Nebela, kterého chudáci animátoři museli ručně oddřít v After Effects, políčko po políčku, aniž by výsledek byl úměrný té hrozné námaze.
Paperman je také nominován na Oscara.

2,5D papírová animace

Zdroj: František Fuka | Leden 31st, 2013

V dnešní době už je naprosto běžné, že i pro klasicky animované filmy nejdříve vznikají přibližné 3D počítačové rendery (aby se odhadlo, jak bude který záběr výtvarně působit) a podle nich se pak teprve dělá finální animace (i když je ruční, bez počítačů).

Nedávno byl na YouTube legálně zveřejněn krátký film Paperman, který se promítal jako předfilm před Raubířem Ralfem. Tady je (ale doporučuji pustit si těch pár minut ve velkém okně):

Kromě toho, že je Paperman roztomilý, je také zajímavý tím, jak kombinuje CGI grafiku s ručně kreslenou animací. Zjednodušeně řešeno, 3D modely jsou „potaženy“ ručními kresbami a software se stará o to, aby se nemuselo ručně kreslit všech 24 políček za sekundu.

Něco o tom říká režisér v následujícím videu, kde také vidíte ukázku, jak to přibližně funguje:

Podobné inovace se mi velice líbí. Je hrozně náročné vymyslet a implementovat celý ten princip, ale pak to usnadňuje práci a umožňuje to, aby vzniklo něco, co vypadá JINAK, než většina ostatních filmů. Ale přitom je to tak decentní, že si té inovativnosti spousta diváků ani vědomě nevšimne.
O něčem podobném jsem psal ve druhé polovině své recenze Aloise Nebela, kterého chudáci animátoři museli ručně oddřít v After Effects, políčko po políčku, aniž by výsledek byl úměrný té hrozné námaze.
Paperman je také nominován na Oscara.

Diaz: Neuklízej tu krev [Diaz: Don't Clean Up This Blood] – 30%

Zdroj: František Fuka | Leden 31st, 2013

Sjezd G8 v Janově v roce 2001. Italská policie brutálně přepadne, zatkne a pak mučí skoro 100 demonstrantů, kteří se vůbec ničeho nedopustili, jenom si chtějí hipísacky mírumilovně zazpívat, zahrát na kytaru a zatancovat kolem táboráků, které se shodou okolností nějak objevily na ulicích.

Film je slušně řemeslně natočen (občas nápaditá práce kamery, slušné herecké výkony), ale doplácí na to, že se snaží hrát si na umění a předkládá nám události na přeskáčku a opakovaně (jeden hod lahve vidíme celkem čtyřikrát, z toho jednou pozpátku), což poněkud ztěžuje orientaci v ději, pokud sjezdy G8 nejsou zrovna vaše hobby.

Pokoušel jsem se po filmu udělat si v jeho ději pořádek nahlédnutím do Wikipedie, ale moc mi to nepomohlo a stále nemám úplně jasno, v kolika budovách se filmová razie odehrávala. Na Wikipedii se mluví o dvou školách (obě jménem Diaz), ve filmu razie začíná třikrát nebo čtyřikrát.

Díky Wikipedii jsem se také dozvěděl, že jeden z „nespravedlivě zmlácených novinářů“ ve filmu byl ve skutečnosti jen dopisovatel www.indymedia.org (což je web založený proto, aby se hardcore Anarchisté mohli vydávat za novináře), a že toho jednoho demonstranta, kterého podle filmu „zákeřně zavraždila policie“, ve skutečnosti zabila kulka, kterou policista (jím napadený) v sebeobraně vypálil do vzduchu a ona se odrazila od dlažební kostky, která se náhodou právě nacházela nad policistou. Ve filmu je to ale podáno tak, že „musíme bojovat proti policistům, poněvadž jsou vrazi“.

Ale nemusel bych ani číst Wikipedii, abych poznal, že tento film je opravdu nechutná propaganda nejhlubšího zrna, jejíž tvůrci byli hnáni výhradně touhou vylíčit veškerý italský státní aparát jako krvelačné sadisty (jen jeden policista nechce kopat demonstranty do ledvin a proto ho mají ostatní za divného). Touhou tak intenzivní, že se vůbec nezabývali nějakým odůvodňováním nebo vysvětlováním, jen natočili co největší policejní brutalitu v domnění, že ti, na kterých je páchána, automaticky budou divákovi sympatičtí a půjde si příště zademonstrovat s nimi.

Film se drží klasického „pseudo-dokumentárního schematu“, kdy postavy jsou inspirovány skutečnými lidmi, ale JMENUJÍ SE JINAK, aby tvůrci neměli problémy, kdyby je někdo žaloval za nactiutrhání a nespoutanou fantazii. I když ale zcela odhlédneme od toho, že by film měl mít něco společného s realitou, stejně je v něm ledacos nelogického, co nesedí ani v rámci filmu. Například se hodně dělá z toho, že policie podvrhla do ubikací anarchistů zápalné lahve, tudíž anarchisté jsou nevinné oběti, ale nijak se neřeší, že v týchž ubikacích byly PODLE TÉHOŽ FILMU nalezeny tyče a mačety (nepodvržené). Není nijak řešeno, proč se vlastně při příjezdu policie „oběti“ zabarikádují ve škole, když se podle filmu ničeho ilegálního nedopustily a žádní teroristi mezi nimi nejsou – oni mají holé ruce.

Ale holé ruce jim nepomohou, protože jsou brutálně zmláceni (včetně nějakého úplně nevinného dědečka, který tam byl úplně náhodou, protože neměl kde přespat, a hodní demonstranti se ho ujali), odvlečeni na policii a tam vyslýcháni a mučeni podobně jako v Rambovi II nebo Werewolf Women of the SS.

Příklad: Jedna ze zadržených stojí zmlácená u výslechu (nesmí sedět), skoro se neudrží na nohou, několik policajtů se na ni s úsměvem kouká a jeden pronáší monolog: „Máš nějaký problém? Asi ti nesednul pendrek, ha ha ha. Pendrek, pendrek (dělá jako že pendrek je jeho penis). Pendrek zvítězí nad srpem a kladivem. (Smyslně ji pohladí po obličeji pendrekem, úchylácky jí přičichne k vlasům.) Smrdíš. Svlíkni se. Celá!“ (Pak ji svléknou, nutí ji otáčet se dokola, ona pořád pláče, až skoro omdlí.) Celá scéna je natočena v jednom záběru, kroužící kamerou, a má přes dvě minuty! (Takže ve filmu je full frontal.) O něco později je tatáž slečna odvlečena na záchod, kde se sadistická dozornkyně z půl metru dívá, jak kaká, a odmítne jí dát toaletní papír (ale scat ve filmu bohužel není).

Tyto exploitační scény zabírají POLOVINU dvouhodinového filmu a je mi opravdu srdečně jedno, jestli odpovídají skutečnosti z 5 procent nebo z 95 procent. Tento film je nechutný nikoliv onou brutalitou, ale tím, k čemu se jí tvůrci snaží zneužít.

Demokracie spočívá v tom, že zatímco McDonalds může natáčet a distribuovat videa o tom, jak jsou u nich krávy šťastné a jak jsou jejich Macy výborné pro lidské zdraví, někdo jiný může natočit Ramba 2 a 3, někdo jiný může natočit Nespoutaného Djanga, někdo jiný může natočit film o tom, jak je globalizace pro všechny super, a někdo jiný si může natočit film, jako je Diaz. Pokud něčemu z toho věříte jen proto, že je to slušně profesionálně natočeno, se „syrovým realismem“, pak můžete v přístích volbách klidně volit Anarchisty. Oh wait…

Diaz: Neuklízej tu krev [Diaz: Don't Clean Up Tis Blood] – 30%

Zdroj: František Fuka | Leden 31st, 2013

Sjezd G8 v Janově v roce 2001. Italská policie brutálně přepadne, zatkne a pak mučí skoro 100 demonstrantů, kteří se vůbec ničeho nedopustili, jenom si chtějí hipísacky mírumilovně zazpívat, zahrát na kytaru a zatancovat kolem táboráků, které se shodou okolností nějak objevily na ulicích.

Film je slušně řemeslně natočen (občas nápaditá práce kamery, slušné herecké výkony), ale doplácí na to, že se snaží hrát si na umění a předkládá nám události na přeskáčku a opakovaně (jeden hod lahve vidíme celkem čtyřikrát, z toho jednou pozpátku), což poněkud ztěžuje orientaci v ději, pokud sjezdy G8 nejsou zrovna vaše hobby.

Pokoušel jsem se po filmu udělat si v jeho ději pořádek nahlédnutím do Wikipedie, ale moc mi to nepomohlo a stále nemám úplně jasno, v kolika budovách se filmová razie odehrávala. Na Wikipedii se mluví o dvou školách (obě jménem Diaz), ve filmu razie začíná třikrát nebo čtyřikrát.

Díky Wikipedii jsem se také dozvěděl, že jeden z „nespravedlivě zmlácených novinářů“ ve filmu byl ve skutečnosti jen dopisovatel www.indymedia.org (což je web založený proto, aby se hardcore Anarchisté mohli vydávat za novináře), a že toho jednoho demonstranta, kterého podle filmu „zákeřně zavraždila policie“, ve skutečnosti zabila kulka, kterou policista (jím napadený) v sebeobraně vypálil do vzduchu a ona se odrazila od dlažební kostky, která se náhodou právě nacházela nad policistou. Ve filmu je to ale podáno tak, že „musíme bojovat proti policistům, poněvadž jsou vrazi“.

Ale nemusel bych ani číst Wikipedii, abych poznal, že tento film je opravdu nechutná propaganda nejhlubšího zrna, jejíž tvůrci byli hnáni výhradně touhou vylíčit veškerý italský státní aparát jako krvelačné sadisty (jen jeden policista nechce kopat demonstranty do ledvin a proto ho mají ostatní za divného). Touhou tak intenzivní, že se vůbec nezabývali nějakým odůvodňováním nebo vysvětlováním, jen natočili co největší policejní brutalitu v domnění, že ti, na kterých je páchána, automaticky budou divákovi sympatičtí a půjde si příště zademonstrovat s nimi.

Film se drží klasického „pseudo-dokumentárního schematu“, kdy postavy jsou inspirovány skutečnými lidmi, ale JMENUJÍ SE JINAK, aby tvůrci neměli problémy, kdyby je někdo žaloval za nactiutrhání a nespoutanou fantazii. I když ale zcela odhlédneme od toho, že by film měl mít něco společného s realitou, stejně je v něm ledacos nelogického, co nesedí ani v rámci filmu. Například se hodně dělá z toho, že policie podvrhla do ubikací anarchistů zápalné lahve, tudíž anarchisté jsou nevinné oběti, ale nijak se neřeší, že v týchž ubikacích byly PODLE TÉHOŽ FILMU nalezeny tyče a mačety (nepodvržené). Není nijak řešeno, proč se vlastně při příjezdu policie „oběti“ zabarikádují ve škole, když se podle filmu ničeho ilegálního nedopustily a žádní teroristi mezi nimi nejsou – oni mají holé ruce.

Ale holé ruce jim nepomohou, protože jsou brutálně zmláceni (včetně nějakého úplně nevinného dědečka, který tam byl úplně náhodou, protože neměl kde přespat, a hodní demonstranti se ho ujali), odvlečeni na policii a tam vyslýcháni a mučeni podobně jako v Rambovi II nebo Werewolf Women of the SS.

Příklad: Jedna ze zadržených stojí zmlácená u výslechu (nesmí sedět), skoro se neudrží na nohou, několik policajtů se na ni s úsměvem kouká a jeden pronáší monolog: „Máš nějaký problém? Asi ti nesednul pendrek, ha ha ha. Pendrek, pendrek (dělá jako že pendrek je jeho penis). Pendrek zvítězí nad srpem a kladivem. (Smyslně ji pohladí po obličeji pendrekem, úchylácky jí přičichne k vlasům.) Smrdíš. Svlíkni se. Celá!“ (Pak ji svléknou, nutí ji otáčet se dokola, ona pořád pláče, až skoro omdlí.) Celá scéna je natočena v jednom záběru, kroužící kamerou, a má přes dvě minuty! (Takže ve filmu je full frontal.) O něco později je tatáž slečna odvlečena na záchod, kde se sadistická dozornkyně z půl metru dívá, jak kaká, a odmítne jí dát toaletní papír (ale scat ve filmu bohužel není).

Tyto exploitační scény zabírají POLOVINU dvouhodinového filmu a je mi opravdu srdečně jedno, jestli odpovídají skutečnosti z 5 procent nebo z 95 procent. Tento film je nechutný nikoliv onou brutalitou, ale tím, k čemu se jí tvůrci snaží zneužít.

Demokracie spočívá v tom, že zatímco McDonalds může natáčet a distribuovat videa o tom, jak jsou u nich krávy šťastné a jak jsou jejich Macy výborné pro lidské zdraví, někdo jiný může natočit Ramba 2 a 3, někdo jiný může natočit Nespoutaného Djanga, někdo jiný může natočit film o tom, jak je globalizace pro všechny super, a někdo jiný si může natočit film, jako je Diaz. Pokud něčemu z toho věříte jen proto, že je to slušně profesionálně natočeno, se „syrovým realismem“, pak můžete v přístích volbách klidně volit Anarchisty. Oh wait…

Diaz: Neuklízej tu krev [Diaz: Don't Clean Up Tis Blood] – 30%

Zdroj: František Fuka | Leden 31st, 2013

Sjezd G8 v Janově v roce 2001. Italská policie brutálně přepadne, zatkne a pak mučí skoro 100 demonstrantů, kteří se vůbec ničeho nedopustili, jenom si chtějí hipísacky mírumilovně zazpívat, zahrát na kytaru a zatancovat kolem táboráků, které se shodou okolností nějak objevily na ulicích.

Film je slušně řemeslně natočen (občas nápaditá práce kamery, slušné herecké výkony), ale doplácí na to, že se snaží hrát si na umění a předkládá nám události na přeskáčku a opakovaně (jeden hod lahve vidíme celkem čtyřikrát, z toho jednou pozpátku), což poněkud ztěžuje orientaci v ději, pokud sjezdy G8 nejsou zrovna vaše hobby.

Pokoušel jsem se po filmu udělat si v jeho ději pořádek nahlédnutím do Wikipedie, ale moc mi to nepomohlo a stále nemám úplně jasno, v kolika budovách se filmová razie odehrávala. Na Wikipedii se mluví o dvou školách (obě jménem Diaz), ve filmu razie začíná třikrát nebo čtyřikrát.

Díky Wikipedii jsem se také dozvěděl, že jeden z „nespravedlivě zmlácených novinářů“ ve filmu byl ve skutečnosti jen dopisovatel www.indymedia.org (což je web založený proto, aby se hardcore Anarchisté mohli vydávat za novináře), a že toho jednoho demonstranta, kterého podle filmu „zákeřně zavraždila policie“, ve skutečnosti zabila kulka, kterou policista (jím napadený) v sebeobraně vypálil do vzduchu a ona se odrazila od dlažební kostky, která se náhodou právě nacházela nad policistou. Ve filmu je to ale podáno tak, že „musíme bojovat proti policistům, poněvadž jsou vrazi“.

Ale nemusel bych ani číst Wikipedii, abych poznal, že tento film je opravdu nechutná propaganda nejhlubšího zrna, jejíž tvůrci byli hnáni výhradně touhou vylíčit veškerý italský státní aparát jako krvelačné sadisty (jen jeden policista nechce kopat demonstranty do ledvin a proto ho mají ostatní za divného). Touhou tak intenzivní, že se vůbec nezabývali nějakým odůvodňováním nebo vysvětlováním, jen natočili co největší policejní brutalitu v domnění, že ti, na kterých je páchána, automaticky budou divákovi sympatičtí a půjde si příště zademonstrovat s nimi.

Film se drží klasického „pseudo-dokumentárního schematu“, kdy postavy jsou inspirovány skutečnými lidmi, ale JMENUJÍ SE JINAK, aby tvůrci neměli problémy, kdyby je někdo žaloval za nactiutrhání a nespoutanou fantazii. I když ale zcela odhlédneme od toho, že by film měl mít něco společného s realitou, stejně je v něm ledacos nelogického, co nesedí ani v rámci filmu. Například se hodně dělá z toho, že policie podvrhla do ubikací anarchistů zápalné lahve, tudíž anarchisté jsou nevinné oběti, ale nijak se neřeší, že v týchž ubikacích byly PODLE TÉHOŽ FILMU nalezeny tyče a mačety (nepodvržené). Není nijak řešeno, proč se vlastně při příjezdu policie „oběti“ zabarikádují ve škole, když se podle filmu ničeho ilegálního nedopustily a žádní teroristi mezi nimi nejsou – oni mají holé ruce.

Ale holé ruce jim nepomohou, protože jsou brutálně zmláceni (včetně nějakého úplně nevinného dědečka, který tam byl úplně náhodou, protože neměl kde přespat, a hodní demonstranti se ho ujali), odvlečeni na policii a tam vyslýcháni a mučeni podobně jako v Rambovi II nebo Werewolf Women of the SS.

Příklad: Jedna ze zadržených stojí zmlácená u výslechu (nesmí sedět), skoro se neudrží na nohou, několik policajtů se na ni s úsměvem kouká a jeden pronáší monolog: „Máš nějaký problém? Asi ti nesednul pendrek, ha ha ha. Pendrek, pendrek (dělá jako že pendrek je jeho penis). Pendrek zvítězí nad srpem a kladivem. (Smyslně ji pohladí po obličeji pendrekem, úchylácky jí přičichne k vlasům.) Smrdíš. Svlíkni se. Celá!“ (Pak ji svléknou, nutí ji otáčet se dokola, ona pořád pláče, až skoro omdlí.) Celá scéna je natočena v jednom záběru, kroužící kamerou, a má přes dvě minuty! (Takže ve filmu je full frontal.) O něco později je tatáž slečna odvlečena na záchod, kde se sadistická dozornkyně z půl metru dívá, jak kaká, a odmítne jí dát toaletní papír (ale scat ve filmu bohužel není).

Tyto exploitační scény zabírají POLOVINU dvouhodinového filmu a je mi opravdu srdečně jedno, jestli odpovídají skutečnosti z 5 procent nebo z 95 procent. Tento film je nechutný nikoliv onou brutalitou, ale tím, k čemu se jí tvůrci snaží zneužít.

Demokracie spočívá v tom, že zatímco McDonalds může natáčet a distribuovat videa o tom, jak jsou u nich krávy šťastné a jak jsou jejich Macy výborné pro lidské zdraví, někdo jiný může natočit Ramba 2 a 3, někdo jiný může natočit Nespoutaného Djanga, někdo jiný může natočit film o tom, jak je globalizace pro všechny super, a někdo jiný si může natočit film, jako je Diaz. Pokud něčemu z toho věříte jen proto, že je to slušně profesionálně natočeno, se „syrovým realismem“, pak můžete v přístích volbách klidně volit Anarchisty. Oh wait…

American Horror Story: Asylum (2012), II. srie

Zdroj: Horory. Recenze film | Leden 30th, 2013

Opustili jsme dm pln duch a pesdlili se do vtho domu plnho nebezpench blzn.

Gangster Squad – Lovci mafie (Gangster Squad) – Dannyho parťáci v boji proti mafii – recenze

Zdroj: Honza | Leden 30th, 2013

CZ Premiéra: 31.1.2013 Skoro celé Los Angeles má pod palcem mafián Mickey (Sean Penn), a to včetně prostituce, drog, hazardu, policejních sil i podplacených soudců. K absolutní vládě mu chybí už jen málo. V hodině poslední se ale úspěšný policista John (Josh Brolin) ujme nabídky sestavit malou tajnou jednotku anonymů, kteří budou ve jménu dobra sabotovat Mickeyho [...]

Vrahem z povolání: dokument o prokurátorovi Vašovi jde do kin

Zdroj: Týden.cz | Leden 30th, 2013

Život bývalého komunistického prokurátora a soudce Karla Vaše přibližuje nový dokumentární film s hranými pasážemi. Autoři vycházeli z obsáhlého rozhovoru, který Vaš před několika lety poskytl historikovi Pavlu Palečkovi. Oslovili také pamětníky a současné soudce. Film nazvaný Vrahem z povolání chce přispět k vyrovnávání s minulostí a hledání spravedlnosti. V sobotu má předpremiéru v brněnském klubu Fléda, poté bude putovat po českých a slovenských artových kinech. Zájemci jej zhlédnou také na internetu.